Jonáš Bujnoch: Koně krmím prémiovým krmivem a (s) láskou

Jonáš Bujnoch je jedním z nejlepších českých reiningových jezdců a trenérů. Ke koním ho přivedli rodiče, se kterými vybudoval úspěšnou stáj a tréninkové středisko. Za sebou má řadu stáží u předních zahraničních trenérů například v Rakousku nebo Spojených státech amerických. V rozhovoru s novým ambasadorem značky Fitmin se dozvíte, co považuje za svůj největší úspěch, a proč si koně raději krmí sám.

Jonáš Bujnoch

Povězte nám pro začátek něco o sobě. Co děláte, čím se živíte, kolik máte koní?

Jsem trenér a jezdec westernových koní se zaměřením na reining. Společně s rodiči provozuji stáj nedaleko Ostravy. Nyní zde máme 50 koní. Aktuálně je většina z nich na výcvik od klientů plus pár našich sportovních a školních koní.

Jak a kdy jste se dostal ke koním?

Pocházím z Ostravy, kde jsme začínali s malou stájí pro tři koně u našeho rodinného domu. Poprvé jsem seděl na koni už jako batole, to mě do sedla vzal táta. Koně máme doma od mých pěti let. K osmým narozeninám jsem dostal svého prvního koně, tedy poníka, jmenoval se Pinďa.

Následně jsme se přestěhovali do Beskyd, kde bylo už deset boxů, kolbiště s osvětlením, spoustu pastvin a v okolí dvě jezdecké haly, kam jsme dojížděli na trénink, nebo přes zimu ustájili sportovní koně. Rodiče jezdili western rekreačně do přírody a já jsem se postupně začal přidávat a jezdit s trenéry. Od 12 let jsem pak začal závodit.

Lákalo vás někdy něco jiného než koně?

Jako dítě jsem dělal spoustu věcí– karate, florbal, pěvecký sbor atd. Po gymnáziu jsem chtěl jít na medicínu, ale pak se to nějak zvrtlo (smích).

Máte vlastní stáj. Byla to složitá cesta? Kolik času v ní trávíte, a jak vypadá váš denní program?

V roce 2009 jsem přemýšlel, že půjdu trénovat do zahraničí, pak jsme objevili nemovitost v dobré lokalitě a rodiče ji koupili. Bývalé zemědělské družstvo. Po časově i finančně náročné rekonstrukci jsme v červnu 2010 otevřeli naše Westernové tréninkové centrum Bujnoch Ranch. Kapacita tenkrát byla 26 boxů, nyní jich máme 55. Součástí areálu je jezdecká hala, venkovní kolbiště a kruhovka a chystáme se vybudovat kolotoč. Trávím tady téměř všechen čas. Snažíme se pořád něco vylepšovat a chceme, aby se tu klienti i koně cítili, co nejlépe. Začínáme v šest ráno a končíme až když je vše hotové. V zimě je to kolem sedmé hodiny, v létě i v devět večer.

Jaké byly vaše jezdecké začátky? Kdo vám v nich pomohl?

Začínal jsem bez sedla, pak hobby western a také parkur, ten mě bavil hodně. Asi do patnácti let jsem pravidelně jezdil s parkurovým trenérem. Chodil jsem ale i na lekce westernového ježdění. A tak jsem se dostal přes western pleasure, horsemanship, showmanship až k reiningu, kde nejspíš už zůstanu. Reining je krásná disciplína, která mě velmi okouzlila.

Nejvíce mě ale asi ovlivnili rodiče. Celý život mi ukazují, že když člověk něco hodně chce, tak toho dosáhne. Za dobré výsledky vděčím také všem trenérům a lidem, se kterými jsem měl možnost trénovat. Učil jsem se od nich a pozoroval je v sedle. Vše je běh na dlouhou trať. Hodně věcí spolu vzájemně souvisí. Důležití jsou také majitelé koní, kteří do vás vloží důvěru a svěří vám svého koně. Na závodech za mnou stojí celý tým lidí. Od stájníků, přes veterináře, kováře nebo asistenty. Ti všichni musí být vzájemně sehraní. Potom jsem i já schopný se zlepšovat.

Jonáš Bujnoch 2

Věnujete se westernovému ježdění. Jakým disciplínám?

Zabýváme se výcvikem koní na reining a také na westernové hobby ježdění. Ve westernu je mnoho disciplín, ať už rychlostní, drezurní nebo dobytkářské. U nás je to drezura.

Proč jste si vybral právě reining? Jaká plemena jsou pro něj nejvhodnější?

Používají se americká plemena koní quarter horse, paint horse a appaloosa. Je to tzv. „královská disciplína“, dynamická. Líbí se mi, že je atraktivní pro diváky. Jako jezdec v ní navíc můžete dosáhnout asi kariérně nejdál, jezdí se mistrovství světa, Evropy či světové jezdecké hry. Na olympiádě bohužel není.

Pamatujete si na své první úspěchy?

Určitě ano, na to se nedá zapomenout. Na prvních závodech jsem byl v roce 2001 ve Frenštátu pod Radhoštěm. Jel jsem tehdy na koni Ambers One Star od paní Kláry Šálkové, která mě zároveň připravovala na jezdeckou licenci (WRC). Byl to pro mě obrovský zážitek! Pamatuji se, že jsem byl nervózní už asi týden předem, ale ten pocit z vítězství, ten je nezapomenutelný!

Máte nějaký jezdecký vzor?

Jezdeckých vzorů mám několik. Měl jsem možnost pracovat a trénovat s trenéry jak v EU, tak v USA. Ti mě hodně ovlivnili a mám v nich vzor. Různé tipy od uznávaných trenérů sleduji i přes sociální sítě. Také se snažím sdílet své fotky a mota. Časem bych chtěl přidat i videa z tréninků a podcasty.

Jaký byl/je váš životní kůň?

Životní kůň je momentálně Mercedes Rooster, ale myslím si, že každý kůň je životní a zaslouží si vaši pozornost, protože vám ukáže jinou cestu. Chci říct, že každý kůň je jedinečný a naučí vás něco jiného. Mám rád všechny koně, se kterými jsem pracoval a pracuji. Ze začátku pro mě bylo velmi těžké, když se nějaký kůň prodával nebo odjel z tréninku zpět k majiteli. Smířit se s tím, že už je třeba neuvidím, bylo těžké. Přece jen s nimi trávím několik hodin týdně, takže mi přirostou k srdci. Mercedes Rooster mi ale přirostl k srdci natolik, že jsem s jeho koupí neváhal ani chviličku. Stále jsme spolu a doufám, že budeme ještě hodně dlouho.

Co považujete za svůj největší jezdecký úspěch?

Momentálně jsem opravdu pyšný na to, že už 10 let úspěšně provozuji naši stáj. Máme spoustu úspěšných klientů a přivedli jsme na přední příčky řadu jezdců, jak v ČR, tak v zahraničí. Můj osobní úspěch pak je asi Mistr Evropy a vítěz Equita Lyon derby ve Francii. Velice přínosný byl pro mě start v Oklahomě a Texasu, kde jsem se probojoval do semifinále.

Máte ještě nějaký vysněný jezdecký cíl?

Chtěl bych dále pokračovat ve vzdělávání a zlepšovat se. Mít lepší a lepší koně a dobrý tým lidí kolem sebe. Rád bych dál vyrážel do zahraničí a kvalifikoval se na Světové jezdecké hry v roce 2022. A rád bych dál dělal dobře svoji práci. Vyhrávat je samozřejmě krásné, ale pocit z dobře odvedené práce, ten vám nikdo nevynahradí.

Máte nějaké tajemství, čím koně krmit, aby byli úspěšní?

Koně se snažím celoročně krmit ráno i večer sám. Všechny tak mám pod dohledem a vidím, jak se chovají, jestli jsou v pořádku. Ujistím se, že dostávají to, co potřebují. Důležité je krmit kvalitním krmivem. My používáme krmení a doplňky stravy od Fitmin, se kterými momentálně spolupracuji. Líbí se mi, že se jedná o českou značku, která ukazuje svoji lásku ke zvířatům a podle toho vytváří i krmiva a doplňkové věci. Důležité je samozřejmě krmit (s) láskou!

Jak vypadá běžná krmná dávka vašeho koně? Liší se nějak krmné dávky před závody?

Už několik let bereme granule a doplňky stravy od společnosti Fitmin, se kterou jsme velice spokojeni a koně po něm velice dobře prospívají. Krmné dávky se snažím zachovat stejné, jak na show, tak za normálního provozu. V letních měsících ještě přidáváme minerály, v zimě se pak s doplňky více zaměřujeme na klouby a nějaký ten „refresh“.

 Jonáš Bunoch 3

Reining

Je často popisován jako westernová forma drezury a je jedou z nejdůležitějších disciplín westernového stylu ježdění na koni. Pro správné provedení zadané úlohy je zapotřebí dokonalý soulad jezdce a koně, ten se musí nechat ochotně vést, přičemž pobídky musí být téměř neznatelné. Úkolem jezdce je s koněm předvést zadanou úlohu, která je složená z kruhů, couvání, prodlev, přeskoků, spinů, stopů a rollbacků. Je to velmi dynamická disciplína, která však musí být pod dokonalou kontrolou a rychlost nesmí být na úkor přesnosti.

 

460 000 180 Po–Pá 08:00–16:00 hod.
info@fitmin.cz Rádi Vám poradíme.
Platební brána - možnosti platby

(c) copyright 2020 by Dibaq a.s. Všechna práva vyhrazena.
Developed by SEO optimalizace s.r.o.